Když jsem se dnes ráno zamýšlela nad naším posledním focením, došlo mi, že aniž bychom to plánovali, tak jsme letos všechny naše focení posouvali v čase. V lednu jsme fotili 20. léta a futurismus, v září tradice a folklor a naše poslední focení se točilo kolem podzimního vintage. Vlastně nevím, čím nás v roce 2015 cestování v čase natolik uchvátilo, ale jisté je, že každé z těchto období bylo ikonické.
Podzimní mámení omámilo redakci
Konkrétně náš poslední fotoeditoriál, ze kterého si v tomto článku můžete prohlédnout backstage fotografie jsme v redakci nazvali Podzimní mámení. Podzim je moje nejoblíbenější období v roce. Jednak mám narozeniny (ale pššt ;)) a za druhé si myslím, že podzimní svatby mají své jedinečné kouzlo, kdy každý den vypadá příroda jinak a hraje celou paletou barev.
Proč je fajn mít svatbu na podzim?
Navíc má podzim i celou řadu praktických výhod: nemusíte se bát extrémních teplot. Většinou ještě nesněží, ale zároveň už se v šatech nebudete pařit. Většina vašich oblíbených dodavatelů bude navíc mít volněji a snadno tak navážete spolupráci přesně s těmi, jejichž práce se vám líbí nejvíce. Po konci oficiální svatební sezóny budou dodavatelé navíc otevřenější slevám a speciálním nabídkám, takže ještě ušetříte.
Ohnivá kombinace barev s vintage tematikou
Ale pojďme k samotnému focení. Podzimní téma jsme vybrali s květinářstvím Metamorphosis, takže barevnost celého focení byla jasná. Švestková, červená, žlutá a tmavě fialová a samozřejmě barvy dřeva. To všechno jsou tlumené barvy podzimu, které jsme tentokrát doplnili zlatými odstíny a krajkou. Krajka byla moje podmínka. Chtěla jsem totiž do focení zakomponovat nejnovější trendy ve svatebních šatech a to jednoduché siluety a krajkové rukávky. Jistě je vám jasné, že spojením dřeva, krajky a tlumených barev nemohlo vzniknout nic jiného, než vintage focení :).
Slasti a strasti nejnovějšího focení: zpoždění a sólo
Podzimní mámení drží prvenství ještě v jedné věci. Bylo to totiž první focení, které jsem měla na starosti sama. Danka na poslední chvíli onemocněla a Míša měla povinnosti v Brně, takže jsem do Prahy vyrážela sólo. Sám vyrážel i fotograf, ale měl to o něco dál než já, letěl totiž přímo z New Yorku :). Let měl naštěstí pouhou hodinku zpoždění, takže se nám celé focení posunulo blíže k západu slunce, které zalilo celou scénu krásným zlatavým světlem.
Smrtelná nemoc na 4? No přece rýma 🙂
Slunce už však nemělo takovou sílu, což jsem pochopila hned následující den, když jsem z Prahy odjížděla s třeskutou rýmou poté, co jsem půjčovala modelce svůj kabát na zahřátí. Všechna čest modelce Petře, protože fotit pouze v krajkových šatech nebylo jistě jen tak. Opět jsem si připomněla, že modeling není žádná sranda :). Myslím, že už jsem toho napsala až dost, takže na tomto místě nechám mluvit backstage fotografie a pouze poděkuji celému týmu za super spolupráci. Na fotografie ze samotného focení se můžete těšit už v příštím týdnu. A opravdu je na co se těšit :).
