Říkala jsi, že je tvůj přítel hodně romantický. Jak tě požádal o ruku?
K promoci jsem dostala let balonem. Vůbec jsem netušila, co plánuje, přítel není ženící typ a já jsem se taky vdávat nechtěla. Celé ráno byl divný, dokonce na mě vyjel, když jsem mu nabídla, že mu vezmu bundu. Letěli jsme nad Brnem jen sami dva, bylo to hodně romantické. Když jsme se dostali nad přehradu poklekl a požádal mě o ruku.
Váhala jsi, když jsi neměla v plánu se vdávat?
Neváhala. Vlastně si myslím, že jsem si ho chtěla vzít, ale nemám ráda strojené oslavy a měla jsem strach, že takhle bude vypadat naše svatba. Dalo by se říct, že v tomhle jsem taková antinevěsta. Nakonec jsme se dohodli, že se vezmeme v zahraničí, aby z toho nebyla velká rodinná akce. Koupili jsme letenky na Mauricius, ale já jsem vyměkla…
Co tě přimělo změnit názor?
Nakonec jsem usoudila, že rodinu a známé na svatbě chci, ale rozhodně nechci typickou českou svatbu. Na předchozích svatbách mých kamarádek jsem si vyhlédla oddávajícího, pana Špilara. Dohodli jsme se s přítelem, že když bude volný, tak zrušíme letenky a vezmeme se tady. Nakonec se povedlo a tak jsme začali s plánováním.
Jak tedy vypadala vaše svatba?
Svatba byla na Petrově. Nechtěli jsme restauraci daleko od místa obřadu, takže jsme vybrali Hansen restaurant a pojali celou svatbu jako večírek. První věc, kterou jsme změnili oproti tradiční svatbě byl oběd. My jsme nechtěli klasickou svíčkovou, takže jsme udělali jenom raut. Obě naše rodiny jsou dost tradiční, takže to hodnotily docela negativně, ale my jsme chtěli svatbu podle svého. Dalším základem party byla dobrá kapela. Nechtěla jsem žádného Michala Davida, takže nám hrála rocková kapela.
Jak tvůj výběr hodnotili hosté?
Hrozně dobře. Líbilo se jim, že se pařilo. Manžel poznal moje kamarády a známé a potkal se s těmi svými, se kterými se hodně dlouho neviděl. Myslím, že si i uvědomil, že musí žít nějakým společenským životem. Jediný drobný problém byl noční klid. Jelikož je restaurace v centru města, je tam noční klid od půlnoci. Snažila jsem se zařídit prodloužení, ale nevyšlo to, takže nakonec oslavu ukončila až policie kolem jedné ráno. Ale stejně jsme potom ještě seděli a povídali si.
Takže jste vynechávali i všechny svatební zvyky?
Ano, měli jsme svatební web, kde jsme dopředu upozornili, že nic takového nechceme. Jediný zvyk, který jsme dodrželi, bylo krmení polévkou. Na druhou stranu jsem ale chtěla svatbu v kostele, takže obřad byl naopak velmi tradiční. S přítelem jme chodili asi dva měsíce před svatbou na manželskou přípravu. Myslím si, že to bylo hodně přínosné. Nebylo to ani tak o náboženství, jako spíš duchovním uvedení do manželství. Hodně věcí mezi námi se dost vylepšilo. Došlo nám, že po svatbě bychom o sobě měli přestat přemýšlet primárně jako o součásti svých rodin, ale udělat si novou rodinu spolu.
A teď jedna z nejdůležitějších otázek. Jaké jsi měla šaty?
Chtěla jsem netradiční šaty a tyhle jsem si vybrala hned při první návštěvě salonu. Viděla jsem je a věděla jsem, že to jsou ony. Byly áčkového střihu, hodně zdobené krajkou a vyšívanými kytičkami a měly vlečku. Přesně takové jsem si vysnila. Co jsem na druhou stranu nechtěla byl závoj. Zkoušela jsem si je v salonu, ale žádný se mi nelíbil. Jak se ale začala svatba blížit uvažovala jsem o závojích víc a víc a nakonec jsem si vybrala k šatům krátký francouzský závoj a na focení dlouhý španělský.
Máte krásné fotky, kde vznikaly?
Ty nejbarevnější kupodivu vznikly u Hornbachu. Poznali jsme se hned vedle, takže to bylo i symbolické. Focení probíhalo po obřadě, hosté měli oběd a my focení. Zkoušeli jsme spoustu různých věcí a manželovi se to tak zalíbilo, že pravděpodobně budeme mít další focení teď rok po svatbě. Co jsme ale podcenili, bylo video. Nějak mi to v ten moment nepřipadalo tak důležité jako fotografie, takže nás natáčel jen známý a video podle toho vypadá, což je škoda.
Dělala jsi i nějaké budoir fotky před svatbou?
Ano, chtěla jsem je dát manželovi jako svatební dar. Nebyl to ale klasický budoir protože jsem se fotila v prádle v polorozpadlé továrně. Focení vlastně probíhalo jako zkouška před svatbou, protože mě fotila jedna z fotografek, které nám potom dělaly svatební snímky. Měla jsem v plánu předat manželovi tyhle sexy fotografie o svatební noci, ale zapomněla jsem je zabalit, takže je manžel dostal o něco později. Každopádně z nich byl nadšený.
Kde jste měli svatební noc? A co líbánky?
Svatební noc byla v Comsa hotelu. Bylo super, že to bylo kousek od restaurace, takže jsme tam v pohodě došli. Bylo to hodně romantické. Na pokoji na mě čekalo 27 tulipánů a k snídani jsme dostali šampaňské s jahodami. Hned po svatbě jsme potom jeli na svatební cestu do Toskánska. To bych doporučila všem. I když jsem před svatbou nebyla ve stresu bylo fajn jet někam pryč a odpočinout si od toho shonu.
Je ještě něco, co bys doporučila budoucím nevěstám, nebo co na tvé svatbě nevyšlo přesně podle tvých představ?
Velmi důležité je zajistit hostům nějaké vyžití a to hlavně během té doby, kdy se ženich a nevěsta fotí. Naše hosty třeba během oběda bavil vypravěč a kdo chtěl, tak se mohl svézt ve starém Porshe. Taky výběr kapely byl hodně důležitý. Další věc, kterou bych doporučila je vybrat obřad i hostinu blízko u sebe. Neztrácí se čas převozem, krátkou procházku zvládnou i ti nejstarší a navíc ušetříte. Lokace pro hostinu by ale měla být opravdu hezká, nemá cenu to dohánět drahou výzdobou. Na druhou stranu je potřeba všechno opravdu dobře promyslet. Já jsem třeba chtěla veškeré jídlo venku, ale jelikož bylo 30°C ve stínu, byla tam neskutečná výheň. Co se mi naopak podařilo, bylo nakombinovat hosty ke stolům tak, aby se seznámili, ale zároveň si měli o čem povídat.
Myslíš, že by tvoje svatba vypadala jinak kdyby ses vdávala v zahraničí, jak jsi měla původně v plánu?
Myslím, že bych svatby v zahraničí nakonec litovala. Jsem ráda, že to dopadlo takhle. Na svatbě byla zábava a měla jsem tam svoje nejbližší. Na druhou stranu kdybych se vdávala znovu myslím, že bych udělala ještě pár změn. Nebála bych se udělat svatbu ještě odlišnější, tematičtější. Moc se mi třeba líbí svatby s dresscodem. Taky manžel by se určitě víc zapojil do rozhodování a plánování když teď viděl, jak to všechno krásně klaplo.
